Ztráta zaměstnání…

Mnoha lidem se přihodí, mnozí o ní hovoří, mnozí se z toho hroutí…..

Život mnoha z nás se odvíjí v běžném schématu, tedy i v tom, že pracujeme. Pracovat pro někoho se obvykle považuje za situaci, kdy jsme zaměstnáni. Nevypovídá to nic o tom, zdali jsme spokojení, šťastní a naplnění z toho, že si můžeme dopřávat tu nejvzácnější kombinaci, tedy to že máme práci, která je současně naším koníčkem a zábavou.

Bohužel většina z nás to má jinak, a tak s menší nebo větší útrpností snášíme a provádíme činnosti, které bychom asi vůbec neprovozovali, kdybychom uměli zpeněžit své záliby a to, co nás opravdu baví a přitahuje.

Aby celá ta pracovní těžkost byla patřičně okořeněna, tak řekněme, že už jsme si na tu svou práci zvykli a docela ji ovládáme a děláme ji relativně dobře a dlouho. Jenže ejhle najednou nám někdo sdělí, že už pro nás tu není místečko, a tudíž nám nezbyde než se rozloučit a hledat jinou práci, a snažit se obstarat nějaký ten peníz neboť splátky, hypotéky a hladové krky jsou neodbytné.

Pocit nejistoty a ztráta sebevědomí se objeví stejně rychle jako složenky v poštovní schránce…

U mladších lidí je to věc jednoduchá, většinou nemají žádné vážné závazky a koneckonců je už z pár míst vyhodili nebo sami rebelsky odešli….. To je luxus mládí.

My ostatní sevřeni strachem z budoucnosti se podlamujeme v kolenou a usilovně hledáme ztracenou jistotu v té nezáživné činnosti, kterou ale známe a jsme na ni zvyklí, a jež vyplňuje převážnou část našeho každodenního bytí.

A není zrovna tento okamžik tím správným a de facto záchranným kruhem pro vymanění se ze stereotypu? Není právě nyní čas vzít svou budoucnost trochu jinak do rukou, není právě teď ten moment něco nového se naučit a konečně po letech se zkušenostmi se rozhodnout a otočit kormidlem po větru a plout  konečně správně?  Vím, že mnozí si řeknou: „No jo to by šlo, ale co do té doby než se přenastaví plachty, než dojde ke změně směru, kdo to vše zaplatí a podrží nad vodou….?“

Na plavbu člověk nikdy nesmí být sám, a pokud je sám, musí volit takové vody, jejichž peřeje ustojí.  Ale to přeci neznamená, že se neodrazíme od břehu……