Blog

Ráno jako každé jiné. V práci na nás toho čeká tolik, že jen pár z úkolů, na kterých dnes začneme pracovat se nám podaří dokončit.

Slunné mrazivé, a přitom první jarní, takové ráno plné rozporů je ideální pro mimořádně roztěkanou náladu a pracovní chaos.

Mrazivé ráno vysušilo všechny silnice tak, že se tváří jak polní vyprahlé cesty. Jízda je klidná a plynulá. Začátek nového týdne, kdy začalo místo jara pěkně přituhovat.

V mnoha ohledech si tento předěl nedovedeme představit, ale je to logické fázování života -  tak, jako vše, co této fázi předcházelo. Tedy nezralost a nezkušenost mládí, léta studií a učňovských let v prvním zaměstnání nebo podnikání, až po ostřílenost středního věku a rutinní zvládání problémů pracovních i životních.

Deštivé ráno plné ospalého bdění. Snad jen zvuk užovek běhajících po čelním skle dává tušit pohyb, město je plné aut a deště.

Popeláři… to je úterní ráno každého týdne. Plastové popelnice stojí všude, dnes mají prioritu a naparují se ve slunci dnešního rána.

Nový den se přihlásil deštěm a bylo hned jasné, že kombinace pondělí a deště není úplně optimistická. Co naplat, vzhůru do ulic, kde den teprve začíná. Stěrače se zlehka plouží po skle, jelikož moc neprší a dávají tušit otravnost pondělních rán.

Zas je tu ráno a přicházejí obvyklé koupelnové rituály. Dnes nikam nespěcháme, je neděle a nikam se nechvátá, auto spí v garáži jako memento uplynulého uspěchaného týdne…

Je ráno jako každé jiné a není čas myslet zhluboka, spíše krátce a rychle. Každý to zná, prostě ranní shon s diktátem času, do kterého je nutné něco stihnout. V tom všem nám doznívají pocity noci, která je právě za námi a přes její barvy je nyní vše černobílé … čas… čas… čas, spěch se s barevností jaksi nemá rád.