DOBRÁ RADNA
pexels-photo-416904.jpeg

Blog

Strach..…. díky za něj….a jeho důsledky

Jistě mnohokrát bylo téma strachu frekventované, ale my se dnes pokusíme o další, trochu jiný pohled na tento stav naší mysli.

Co je vlastně strach? Strach je nepříjemný vnitřní pocit (biologické podmíněnosti vynecháme), který nás nutí k úvahám, či činnosti, o které nejsme přesvědčeni, že ji zvládneme. Tím se samozřejmě umocňuje a může přerůstat až v úzkosti nebo úzkostné fobie a deprese, které nás doslova paralyzují a často už nedávají šanci řešit strach, jako prvotní příčinu našich těžkostí.

Ono se strachem je to jako se vším, co nás ovlivňuje. Za mnohé mu vděčíme, a mnohé těžkosti nám právě strach způsobuje. Hranice mezi těmito dvěma póly strachu je více než tenká.

V první úvaze o strachu se tedy věnujme tomu, že strach je dobrý ochránce, ale současně krutý vládce. Nebýt elementárního strachu, asi bychom zhynuli již v útlém věku a jen díky strachu, který budí pudy sebezáchovy, jsme prošli mnohými překážkami dětství až po dospělost. Tedy mnozí, ne všichni.

Strach má tedy tuto dobrou schopnost, nás vlastně držet při životě, současně jak dospíváme, se proměňují i strachy, které nás životem provází.

Zcela jistě nebude dětský strach z rušné ulice provázet dospělého jedince na cestě do práce. Ovšem tento jedinec je možná plný jiných strachů, strachů o to, zdali tu práci, do které jde, má trochu jistou, či nikoliv. Zdali děti, které odjely na školu v přírodě, jsou v dobré péči a zdravé. Zdali otec, kterého viděl o víkendu a v tomto týdnu má absolvovat operaci, bude operován úspěšně i s rizikem, že mu už je osmdesát. Strach zdali on sám je zdráv a dnešní ranní cigareta neměla být opravdu, ale opravdu, poslední. Strach zdali významné pohledy partnerky náhodou neznamenají, že se po mnohaletém manželství již s námi nudí. Strach zdali máme dostatečnou finanční rezervu pro případ ztráty zaměstnání,  strach z nepříjemností spojených s plánem, co kdy a jak musíme zařídit, kam dojít, koho obtelefonovat. Až po marginální obavy, že pračka vypověděla službu, a současně bude nutné dát auto do servisu.

Jsou i strachy generačně podmíněné – obava z toho, jak naše děti vystudují, co bude jejich profesí, jak zvládnou základní fungování a naplní základní životní potřeby, jako je bydlení atd. Současně může být tento strach viděn i z hlediska toho, jak se naše děti o nás ve stáří postarají a zdali budou chtít. A co my sami, jak asi budeme žít v důchodovém věku, a to nejen ekonomicky, ale i zdravotně a jak budeme naplňovat naši touhu po plnohodnotném stáří, jako stále aktivní fázi života.

Strachy mají různou podobu a je jich přehršel. Mají však společného jmenovatele a tím je obava, že se něco nebude odehrávat dle našich představ, nebo jen s velikými obtížemi a nepříjemnostmi. Je to i obava ze situace, že nám bude něco odepřeno, co je pro nás důležité ať už emocionálně, nebo hmotně.

Zdálo by se logické eliminovat strach, zbavit se ho, ukrýt se před ním. To je ale nemožné, on si nás vždy najde a je to vlastně dobře, protože strach je významnou složkou našich životů, které nechceme šálit permanentní opilostí, neřkuli závislostí na opiátech a jiných návykových látkách, které dokážou spolehlivě zbavit strachu, ovšem pouze dočasně.  Co však nedokáží, je dát životu rovnováhu. Zvládnuté strachy jsou základními kameny naší radosti ze života. Vzpomeňme si na ty mnohé obavy a pak následnou záplavu radosti a euforie, když se nám je podaří zvládnout.

Mějme tedy rádi své strachy a pomáhejme i jiným, když oni sami je nezvládají udolat a zvládnout.  Naše pomoc jim umožní  proměnit strach v radost a štěstí. Z vyřešené situace bude vyhlížet naděje na život, který není plný strachů, ale plný radosti, úsměvů, lásky a štěstí. V zásadě jde o to udržet tyto složky ve správné posloupnosti a rovnováze, jedna bez druhé by neměla svou hodnotu.

Ne není to lehké… a co je?  Strach má velké oči.

„Vše co jste kdy chtěli, je na druhé straně strachu.“

                                                           George  Adair

Ludek MarasComment